Zápisky z cest

Serte na hrubky a ctete fakta:)



V patek rano jsem nelenil a vydal se na cestu, teda spis na "socku" smer hotel Grand, kde uz na me cekal jeden z nekolika zlutych "monster" s nazvem student agency smer Praha Florenc. V autobuse se nic zvlastniho nestalo a i neskutecne se stalo realitou. Dalnice byla naprosto prujezdna, takze famy o tom ze nekdy, nekdo stal na D v kolone beru jako vtip.

Cesta z Florence na "hotel" byla taky naprosto bez problemu, az teda na ten silene tezkej kufr, ale jsem silnej dost na to abych narikal a prosil nejakou babicku ci dedecka o pomoc. Nasledovala cesta  ke smluvene doktorce na overeni toho, jestli opravdu nemam AIDS, ci kapavku, jestli nemam nejaky jiny poskozeni nezpusobile pro cestu na mori. Samozrejme jsem prosel, hlidam se:)

V sobotu jsem delal uplny hovno, trosku jsem se nudil, jeste jsem se naposled podival na intenretu na zpravy a podobny bejkarny, ktery me rozhodne chybet nebudou a s internetem jsem se rozloucil.

V nedeeli v sest rano byl budicek, vydrhnout rejce a do sedel primo na ruzynsky letiste. Tam jsem vykouril svoji nejdrazsi cigaretu v zivote, jedna cigareta me vysla na 110,-, musel jsem si k ni dat espresso s mlekem, inu ne nadarmo se rika ze ruzynsky letiste je nejdrazsi na svete.

Potom let do Vidne, coz teda vubec nepochopim, jelikoz se tim celkova cesta prodlouzila asi o 3 hodiny, asi byly levnejsi letenky. Potreti v zivote jsem letel s vrtulacem. Poprvy to bylo v nejake tride zakladni skoly jako odmena za sber pomerancove kury, tam me bylo blbe opravdu hodne. S ddruhym vrtulacem jsem se setkal nekolik let nazpet, ale to uz jsem nepristaval, vyhodili me ze dveri, nastesti me vcas zachytil borec s padakem, luxusni zazitek.

No a naposledy to bylo prave ted do Vidne, velikostne asi jako zlutej autobus, akorat mista na nohy moc nebylo, ale ceta nebylo dlouha, akorat stewardky byly strasne skaredy, asi aby bylo poznat ze letime s Austrian Airlines.

Letiste ve Vidni bylo super, od etadla nas odvezl takovej chytrej autobus se dvema obrima kominama. Posleze jsem zjistil ze se jedna o zdvihaci zarizeni, takovej vytah na kolech.

Jelikoz jsem kurak tak prvni co bylo, tak jsme s kolegy hledali kurarnu, nakonec jsme sli po cuchu a nasli. Ale to co bylo vevnitr bylo neuveritelny. Otevrel jsem dvere a takovej oblak dymu jsem zazil naposledy za mych mladych let v padowcu na hlavasu. Odvetravani silne nestacilo, ale chut byla silnejsi, ale abych za pet minut vykouril krabicku cigaret, to byla fakt sila.

Do Washingtonu jsme leteli taky Austrian Airlines, tentokrat uz  vetsim strojem, ale co to bylo za typ vam nereknu, jelikoz se v letadlech nevyznam. Ale bylo velky, celkem prijemny, no cekal jsem vic mista na nohy, kdyz uz musime letet 9.5 hodiny. Nakonec jsem nejaky ty polohy nasel, takze nohy netrpely. Sedel jsem na kraji uprostred, takze ani spanek nepripadal v uvahu, jelikoz jsem nemel kam slozit hlavu. Ale uteklo to celkem v pohode, pokecal jsem s kolegou kadetem, kterej je naprosto v pohode, Pustil jsem si na LCD Matrix a celkem jsem tomu i rozumnel, asi proto ze tento film zanm pomalu nazpamet.

Ve Washingtonu jsem zavolal domu, ze jsem neblinkal, ani nas nesestrelili separatisti a jina podobna havet. Samozrejme jsme sli na rauchpauze, a to vlastne nekolikrat, jelikoz nas mel vyzvednout agent, co nas mel dopravit. Cekli, volali jsme assi dve hodiny, pak nas vyzvedl mistr MacMenu(ten jich musel denne ladovat stovky, jelikoz mel asi 180kg). Taky jsme po ceste museli navstivit jiz jmenovany retezec, jelikoz jsme byli z letadla celkem vyhladli. No po pravde to byla stejna sracka co u nas, takze zadny prekvapeni. Asi za dve hodiny jsme se dostali do mistni polorozpadle fabriky, kde na nas cekal nemene rozbadla kocabka jmenem Cornelia. Tuhla mi kev v zilach pri tom pohledu, ale nebylo cesty zpet, tak jsem se silnym sebezaprenim a vyhruzkama ze se na takovy vypravy priste vyseru vysel schody na palubu. Ubytovani jsme byly zatim v Suezce(mistnost, se sesti postelama pro ty, kdo ovladaji lod bud v Panamskem, nebo Suezkem pruplavu). To me ani neprekvapilo, Prekvapilo me ale to nehorazny vedro, ale opravdu obrovsky. Imrvere prochcanej potem.

Prvni moje navsteva v kuchyni byla desiva. Ne tak pri pohledu na kuchare, kterej mi ji predaval, ale spis na kvalitu a velikost vybaveni. Mimochodem kucahr byl skvelej, bylo mu kolem sedesati, jmenoval se Milan a vypadal ze ma vsechno v maliku, a taky mel. Obrovskej sympatak, skoda ze tu nemohl zustat dele, jo taky mi tu nechal tri plechovky koly a asi 15 mydel na umyvani, na kazdy den jedno.

Kdyz jsem se podival do chladicich boxu tak jsem hned veril, proc mel inventuru tak rychle hotovou, byly uplne, ale opravdu uplne prazdny. So crazy.



Stripky

Je tady neuveritelnej bordel uplne ve vsem

Kapitan je rusak, je to strasny hovado, ma strasny bobky z filipincu, jelikoz maji silny odbory a nestiti se niceho

Neumi mluvit ani rusky, ani anglicky, ma divnej prizvuk, nerozumim mu ani slovo, pouzivam prekladatele jakozto Stewarda, nebo 1. palubniho dustojnika. Kapitanovi se to nelibi, ale to je asi tak vsechno co muze delat

Mam lepsi naladu, zacinam si na tenhle zivot pomaloucku, ale opravdu jen pomaloucku zvykat.

Sere me maso v mrazaku, je baleno po blocich, ktery maji cca 25 kg, kdyz chci udelat obed, musim celej blok rozmrazit, jelikoz je jeste zalitej vodou, tak nejde rozpulit/rozctvrtit.

Sere me ze mam kvantum zeleniny a ovoce, ktery nevydrzi moc dlouho v lednici, vcera jsem vyhodil asi 10 kg ovoce/zeleniny. Musel jsem

Sere me ze mame 500kg brambor, ale nikdo je nechce jist, taky je budu muset vyhodit. Tady se setri opravdu na pravych mistech

Sere me ze mi ve drezu neodtika odpad. Zainam si zvykat

Zivot tu utika extremne pomalu, jsem tu 15 dni, ale pripadam si jako bych tu byl rok. Nekecam

Alespon ze kajutu mam dobrou, vzdycky tady vypnu a predstavuju si ze jsem na lepsim miste

Vstavani kazdej den v sest rano me zacina lest krkem. I kdyz jsem byl zvyklej 4 roky vstavat opul sesty, vzdycky jsem mel aspon vikend na dospani. Citim unavu

Hulim jako fabrika, na druhou stranu me cigarko vzdycky uklidni. Preseel jsem na vyssi level, zacinam si zapalovat kresadlem. Ostani si klepou na celo, to je ale asi tak vsechno co zmuzou

Sortiment potravin je tu silene oklestenej, az budu delat objednavku, ktera ma asi 40 polozek tak to  bude zajimavy, stejne me jich kapitan pulku vyskrta

Nemam povleceni na perinu. Prej neni, nebude

Zacal jsem jist kukuricny lupinky ke snidani. Na tohle jsem si zvykl, je to celkem dobry.

Koupil jem si v kantyne 24 plechovek s fantou, za 9.5 dolaru, no nekupte to kdyz je to tak levny

Uz jednou jsme meli cviceni, byla to celkem prdel divat se na ty znudeny tvare. Me to bavilo, konecne nejaka akce.

Hrajeme sipky. Mame teda jenom dve, jelikoz nejsou elektronicky, tak me chybi ostry hroty, nasel jsem jenom dva u terce, musim zajit do wallmartu a koupit novou sadu, lidi tady je docela umi

Vsadil jsem se se prvnim dustojnikem ze vnitrni kruhova vysec je triplova a vnejsi dablova, rikal ze te to presne naopak, tim padem me dluzi padesat babek. Profik

Moje prvni vyplata za 4 dny cinila 314 babek, celkem slusny, uvidime jak bude vypadat dalsi vcetne prescasu. Vychazi to na 360 hodin mesicne

Dohral jsem Tomb Raider, bylo to celkem kratky

Vyfotil jsem par fotek, nic extra jelikoz jsme uz 14 dni na jednom miste a jeste minimalne tyden budeme, pak nas ceka vylet do Anglie. To bude jizda

Uz 14 dni jsem nevidel zadnou zenskou. Pokud teda nepocitam ty v notebooku

Zachod tu stoji za starou belu, splachuje se slanou vodou, vite co dela slana voda?

Natesti jsem rozchodil vsechny HDD i kdyz to stalo dost nervu a jeden rozpecetenej ramecek. Musel jsem

Nemame tu ani televizi, takze na filmy jedine na NTB

Svitani a zapad slunce. |To je kapitola sama pro sebe, neskutecna podivana

Prselo jen jednou. V pristavu

Uz mi v noci neni takova zima. Zacpal jsem vydech klimatizace rucnikem a kratasama

Steward uz se lepsi, asi si taky na ten bordel zacina zvykat

Chybi mi kamaradi, rodina i Honda. Na druhou stranu internet mi vubec nechybi, aspon se nedozvim kde se narodilo jaky zviratko

Je tu ustavicnej hluk, tesim se na chalupu, tam je tak krasny ticho

Tesim se az se poradne ozeru s prateli a az se poradne vyspim

Elektrikari mi tvrdi ze mit v mrazicim boxu -14 stupnu je dobry, ale jak to mam vysvetlit tem kuratum co uz zacinaji snaset vejce

Tesim se ven, az se pekne projdu, protahnu se a poradne se nadechnu. Jo a az si koupim skopek.
Lidi me nezajimaji, stejne jsou vsichni tlusti a skaredi. To neni jak nase moravsky holky

Vcera se dalo konecne vyprat. Sice vsichni tvrdili ze mame plny tanky spinave vody, ale ze to nejak zaridi. Uz i ja jsem se citil a to je co rict

Co se tyce vareni tak nastesti vsem chutna. By me zajimalo kde nechali chutovy bunky.
Dokonce jeden chorvat tvrdi ze pojede domu az pojedu ja. A jeden belorus mi porad liba nohy jak je vsechno delicius. No jak mysli, sprchuju se kazdej den

Nemam moc naladu na psani, kdybych se opakoval, tak to nectete

Nesnasim kousavy deky

Budu se tu snazit zustat co nejdele, uz jenom kvuli vam. At ode me mate tachy chvili klid

Chodim na ostro

Ponozky nosim

Az budu velkej, tak chci delat v lodenici

Pred nami je asi dvoukilometrovej most, masakr

Americani maji 8mi proude dalnice, ale neresi pruh kde se predjizdi. Vladne tu vyborne teorie chaosu

Nez jsem se dostal na lod videl jsem medvidka myvala. Nepdal vubec dobre, lezel si u dlanice a nehnul ani brvou. Asi to byl ale nejakej specialni druh, jelikoz byl tlustej asi jako CD

Vydali jsme se pres Atlantik. To zas bude v aleji nablito

Zkouseli jste nekdo varit kdyz jste v centrifuze? Ja to zkusim

Jeste jsem v mori nevidel ani mrtvou rybu, natoz racka

Uz vim jake to je jet transsibirskou magistralou, je to stejny jako se plavit lodi, taky tady vsechno drnca, houpe, skripe, fouka... a smrdi po oleji

Čekání je u konce

Tak jsem se po půl roce konečně dočkal a už smrdím na cimře. Nééé na cimře na lodi, ale v Praze na firmě.
Do odletu mi zbývá nějakých 38 hodin, což je ještě spousta času. Poletím do Washingtonu z Prahy, přes Vídeň, aspoň že ne přes Ukrajinu, Izrael, nebo Sýrii. I když člověk si nikdy nemůže bejt jistej. Všechno mám zabalený, dokonce jsem nafasoval přenosnou televizu, ať se v kuchyni nenudím(Ale ja tam jedu opravdu odpočívat, práce jsem si v Brně užil dost). Do limitu se přesně vejdu, tak doufám že na letišti nebudou remcat. Ráno jsem se akorát musel dostavit k doktorce na podepsání papírů a zpátky na firmu pro spoustu průkazů kartiček, certifikátů a všeho možnýho bordelu kterej s sebou budu muset tahat. Ještě že mám Martina, kterej sice trčí někde v Polsku, ale bez něho bych se na celou tuhle eskapádu asi vysral, jelikož na firmě mě neřekli absolutně nic. Asi nevěděli že jsem nováček. Ale já su kluk šikovná a vím, že líná huba holý neštěstí. Každopádně v tuto chvíli převládají smíšený pocity. Ať už z brzké cesty, tak ze samotného plutí, i když na to druhý se vlastne těším.

Děcka prdím na vás, su unavenej, valím chrápat, zítra je taky den

Proč zrovna práce na moři?

Proč zrovna práce na moři?
Jeden z hlavních důvodů byla jednoduchost a celkem slušný peníze, ovšem taky za "nějakou cenu".
Kdysi před pěti let jsem si uvědomil že mě kuchařina nebaví natolik, že jsem s ní chtěl seknout. Ono taky pracovat od 240-270 hod. měsíčně není žádnej med, kór když za to berete "ušmudlanejch 15k,-"
         Tak jsem zkoušel najít si něco úplně jinýho. Mám rád když vidím výsledek své práce víc než 10 sekund. Nemyslím si o sobě že su úplný poleno, na druhou stranu ani žádnej umělec. Jenže sehnat v dnešní době práci na kterou nemáte školu je bez "kontaktů" nadlidskej výkon. Já kontakty neměl a nakonec jsem musel u kuchařiny zůstat. Na druhou stranu mě kuchařina baví, bohužel jen když můžu, ne když musím.
         No a když už vařit, tak někde kde i zažiju něco víc než otravu přepáleným olejem a naraženou kostrč z kluzké podlahy. A tak slovo dalo slovo a kontakt na agenturu byl uložen v kontaktech.
       


Jak se dá dostat na loď? Není to nic složitýho, stačí použít ďábelský nástroj a tím není nic jinýho než internet.
Tuším že jediná agentura zprostředkující práci na zaoceánských lodích v ČR je v Praze(podrobnosti buď internet, nebo SZ). Jednoho dne jsem se odhodlal, zvedl telefon a na agenturu zatelefonoval. Nejaký výběrový řízení jsem nepocítil, jen bylo potřeba splnit týdenní základní kurz pro práci na moři dle mezinárodních pravidel. Jedná se o kurz první pomoci, protipožární, bezpečnostní, řešení krizových situací... Celej kurz trvá týden a občas jsem se i slušně nasmál. Co se týče financí, tak celkový výdaje před prvním vyplutím se vrátí na moři za cca 14 dní. Což je prakticky zanedbatelná položka.
         Dále spoustu lékařských vyšetření, nejaký to očkování a pár dalších serepetiček nutný k vyplutí.
Jo, taky dostanete námořnickou knížku(takovej modrej "pas").


A pak už jen čekat, čekat a čekat než se pro vás uvolní na nějaké lodi místo(nejde jen o práci kuchaře, ale i pro stewardy, mechaniky, palubare, píkry...) a ....

... vlastně ani nevím co se děje po tom co si vás vyberou, to mě teprve ještě čeká. Nemůžu se dočkat.

Prolog

O co vlastně na těchto stránkách půjde? Kdo vi. Možná o nudu, možná o obyčejný život na moři, nebo taky o neuvěřitelné dobrodružství které se nepodaří zažít každému.

Jmenuju se Radek Daníček a tenhle blog bude o prvním kontraktu(cca půl roku) na nákladní zaoceánské lodi na pozici kuchař. Blog budu psát když bude možnost a hlavně když se mi bude chtít a formou volnou(Jsem brňák a spisovné mluvení mi není podobný a právě proto by mi nesedělo ani tak psát), komu pravopis a forma nebude sedět, nechť si tento blog přidá do blacklistu a mlčí.

Jak člověka napadne se zbavit relativně pohodlné práce pět minut od domova, opustit všední život a vydat se do světa? Světa tak malého a přitom tak obrovskýho? V mém případě je to touha ochutnat z tohohle světa co nejvíc to jde. Odmalička jsem k tomu byl veden a ani v dospělosti mě to nepustilo, i když je pravda že jsem se snažil dostat do všedního stereotypu většiny lidí. Nešlo to, i když by to pro mě bylo mnohem pohodlnější. Ale představa že co nejdřív založím rodinu, vezmu hypotéku na nějakej krásnej barák/byt, pořídím psa a budu pracovat až do důchodu.... Áááá, co to kecám, já do klasickýho důchodu nepůjdu, teda pokud se dožiju 80 let tak... možná. Jo, ještě bych zapomněl na dovolený v Chorvatsku a podobných destinacích, i když proti těmhle zemím absolutně nic nemám, ba naopak. Ale nemám rád stereotyp. prostě a jednoduše chci taky něco zažít když už je život tak krátkej.